Vyhledat
  • Terka Kupková

Jak Faraon ke kočce přišel

Náš Harmík miluje kočky! Na stromě, u sousedů, na smetaně, jakkoliv, hlavně když je může honit, lovit, štěkat na ně a když dostane příležitost rád si vezme i suvenýr v podobě huby plný kočičích chlupů.



Jak nás napadlo pořídit si domů kočku? To do dneška nikdo úplně přesně neví. Určitou spojitost s tím bude mít jeden klidnej večer u filmu, kterej narušila hláška “tvl nebyla tamhleto myš”? Pomůžu vám, byla! A nebyla jedna. Za kuchyňskou linkou jich byla celá rodina, v dětským pokojíčku dvě a za televizí taky. No, co vám budu povídat, výhody života na venkově si užíváme se všim všudy.





Kočka bude venkovní, bude bydlet v garáži!









Nabízely se možnosti. Pastičky, jakože zabít? No těžko, že jo. Jed? Ten mi nesmí přes práh. Tomáš koupil takový krabičky, kam myš zaleze a počká, až ji někdy vypustíš. To mi přišlo skvělý! Děti navíc viděli myš z blízka a konečně někdo sežere ten špek z mrazáku. Winwin situace. No, mělo to jeden háček. Nevím, jak daleko bysme ty myši museli nosit, aby se nevracely obratem zpátky, ale na druhej konec zahrady to očividně nestačilo. Takže poslední možnost: kočka, není vyhnutí. V Mochově je přece útulek, vybereme kotě, bude žít v garáži. Takovej byl plán. Ale plány se mění že jo?


Kočička byla nekastrovaná, neočkovaná, ven zatím nesměla. Takže byla v koupelně. Až bude po kastraci, půjde konečně do garáže...


Socializace s Harmonem byla náročná. Jeho první reakce byla jasná. “Dejte to sem, já to zabiju”. První dny byl Harmon s košíkem a kočka buď v koupelně nebo v boxu. Absolutně nechápal, jak se mu to stalo. Po dvou tejdnech jsme dostali odvahu a kočku pustili po baráku. Harmon řval...musel bejt doma na vodítku. Do toho dvouleťák a mimino. Chvílema to bylo na palici. Já bych si dala panáka kdybych pila, Harmíkovi jsme zkoušeli aspoň CBD olej a tonik na uklidnění. Trochu to pomáhalo... Za další tejden si Harmon trochu zvyknul, sundali jsme vodítko a košík a děj se vůle boží. Harmík změnil taktiku. Z “chci tě zabít” se stalo “poď si hrát”. Celý dny stál tam kde byla kočka a štěkal a kňučel na ni. Pátráme, čí že blbej nápad to byl. Po dvou měsících klid, spěj spolu v posteli a jsou nejlepší kámoši. Dokázali jsme nemožný.

Původní plán s garáží se rozplynul. Kočka spí, kde chce, sežere každej den skleničku Hundebaru a za odměnu dostává sušený ančovicky. Přes den spí u Tomáše v kanceláři na jeho klíně. Jméno dostala Myšilovka. Spiš omylem. Za půl roku chytla tak dvě. Ale v baráku už nejsou, a to je hlavní.

A my aspoň víme, že když si pořídíš kočku k faraonovi, nepomůže ti ani hektolitr CBD.



6 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše